Virtuální výstava-Aleš Svoboda a digitální obrazy

autor: An Puobišová

Nestihli jste výstavu „Digitálně“ vedoucího kreativního modulu Aleše Svobody? Máte jedinečnou příležitost si prohlédnout alespoň některá díla z výstavy.

Aleš Svoboda na sklonku května vystavoval svá grafická díla v jednom ze sálů Akademie věd ČR na Národní třídě. Díla do tohoto výstavního souboru vybíral Svoboda podle jediného měřítka-všechna jsou pořízena různými digitálními technikami.

Svoboda připravuje samostatné výstavy vždy po dvou letech. Naposledy vystavoval v roce 2008, a to v Galerii Vyšehrad. Ještě letos by se mohl vedoucí kreativního modulu účastnit Kladenského salonu (září a říjen) a/nebo výstavy Věda a umění v Národní technické knihovně v Praze v Dejvicích (podzim). O tom, zda se tak skutečně stane, vás budeme informovat.

V sále jste si mohli prohlédnout čtyři výstavní cykly.

Barevné struktury, Proces PSD (2000/2010) jsou různobarevné obrazce vytvořené v programu Photoshop a vytisknuté lambda tiskem na fotopapír. Jak Svoboda uvádí v posteru informujícím o jednotlivých dílech, přitahovala ho možnost „založit autonomní komplexy tvarů, které by vznikaly pomocí opětovného uplatňování standardních filtrů na barevné pole, vytvořené zcela náhodným výběrem pixelů omezené barevné škály.“ Svoboda tak vytvořil algoritmus, podle kterého se řadily barevné obrazce.

Morfogenetické struktury vznikaly od roku 2004 zpracováváním algoritmů ve Photoshopu.

Struktury v procesu-náhodné a se symetrií (2008) navazují na Morfogenetické struktury. „Základem se stalo sestavení dvou algoritmů na základě programovacího jazyka Processing, které ustavičně generují kompozice z barevných geometrických tvarů (kruhů, elips, čtverců, obdélníků, trojúhelníků a linek).“

Struktura 193 je projekt dokončený na počátku 80. let a Svoboda se v něm nechal inspirovat starší prací svého učitele Zdeňka Sýkory. Svoboda se pokoušel sestavit výtvarný postup, který by adicí ze stále stejného množství zcela identických prvků vytvářel značné bohatství tvarových variant. Na realizaci projektu spolupracoval Pavel Raiman, který program navrhl a realizoval. Z celého množství výsledků bylo vybráno 30 struktur, které byly v roce 1985 vytištěny technikou sítotisku.

Vrstvená variabilní struktura (2004) „je výsledkem snahy dynamizovat-s využitím transparentních fólií a vyměnitelného pozadí-vzhled standardní grafické práce.“ Svoboda vytvořil dvě odlišné plošné struktury, z nichž každá byla vytisknuta v šesti barvách na pentaprint. Vznikly tak dvě sady barevných tisků na transparentním podkladu a šest různých druhů podkladu, jež umožňují kombinaci těchto struktur.

[View with PicLens]