Studenti a učitelé. Mikuláš se blíží a Bystřického asi odnese čert

A ty řekni básničku. Nebo jsi v pytli! A poletíš do pekla! A že je někdy peklo na zemi? A že umíte zarecitovat říkadlo o nevolnictví v důstojném postoji? Nic nevadí. Stejně vás tam odnese. Nebojte se však. Budou se tam o vás starat ti, které už dobře znáte. Nebo je to celé naopak?

Podzim přinesl na FHS velká dramata. S prvními mrazy se přibližují i čerti a andělé. V poslední době nebylo těžké získat zdání, že FHS brzy propadne peklu celá. Naše fakulta se dostala do novin. Hurá.

Co se děje?
Docent Bystřický z Katedry elektronické kultury a sémiotiky (EKS) se podepsal na grantovou smlouvu jako statutární zástupce, kterým není. Znovu se v mediích zjevuje tři roky starý případ sexuálního obtěžování jedné z jeho studentek. Jiří Bystřický obvinění dodnes odmítá. Někteří studenti a studentky z EKS se ozývají a chtějí lepší katedru. Jiní píšou, že takhle je to celkem dobré. Akademický senát jedná. Děkan vyjednává. Rozhovory a debaty ožívají. A pak se může zdát, že nejeden padne. Na portálu UKačko.cz i ve světě opravdovém padají silná slova. Jak to celé dopadne? Jak to chodí, když spolu do školy chodí studenti a učitelé? A jak to začalo? V prosincovém čísle Humra, které vychází v úterý 1. 12., najdete čtyřstranu na toto téma. Nenechte si ujít analýzu událostí z EKS, akademického senátu, děkanátu a studentských počinů. A tu čtěte, co se do Humra už nevešlo.

Co je to EKS?
V anotaci magisterského oboru EKS u profilu absolventa stojí: „Absolvent dovede analyzovat různé sociální a symbolické systémy, procesy a vztahy, popisovat jejich zdroje a kontexty, jakož i hledat oblasti možných informačních deficitů a kolizí, včetně možnosti navrhnout adekvátní řešení.“ Mezi studenty a studentkami, kteří se podepsali pod stížnost na pedagogické působení Jiřího Bystřického, byly absolventky jen tři. Přesto se zdá, že si studující ze svých studií něco odnesli už dnes a to navzdory nedostatkům, na které si stěžují. Svůj budoucí profil obhájili celkem obstojně.

Jak ukázaly poslední dny, je dialog studentů a „fakulty“ možný a může být dokonce i tvořivý! (Spojení „studenti a fakulta“ zní zvláštně. Studenti jsou snad spíše jednou ze zásadních podmnožin fakulty než jejím doplňkem či partnerem.) V jiném pohledu mohou být proběhnuvší rozmluvy vnímány jako destruktivní. Docent Bystřický podal výpověď a k 1. lednu odchází ze školy. To však není hlavní příběh tohoto článku.

Tvořivý či destruktivní dialog: studenti a fakulta
Dnes se totiž zdá zajímavý už sám fakt, že nějaký dialog proběhl a že ho iniciovali studenti a studentky! A že vedení fakulty aktivně reagovalo. Děkan studentům v médiích děkuje za jejich odvahu. Studenti děkují děkanovi. Zdá se, že máme studentský svátek, i když za poněkud dramatických okolností. Děkan fakulty 3. listopadu 2009 mimo jiné deklaruje (celé prohlášení děkana bude 1. 12. na www.i-humr.cz): „ …jestliže se ukáže, že je pravda, že jsou studenti na této fakultě ponižováni a obtěžováni, učiním vše, co je v mých silách, aby tomu tak nebylo, bez jakýchkoli ohledů taktických, politických a společenských, bez ohledů na to, v jaké podobě budu mediálně představen. Nechci být děkan fakulty, na které se beztrestně něco takového děje.“

Studenti konzumenti
Nyní si dovolím poněkud obecnější úvahu na uvedené téma. Ze stran pedagogů na FHS lze tu a tam zaslechnout poznámku o „spotřebním přístupu studentů ke studiu“, který může znít i takto: studenti do školy jdou jen, protože musí a utíkají, co nejrychleji pryč, nejlépe s titulem. Předseda akademického senátu Aleš Svoboda pro rozhovor do prosincového Humra na otázku, zda by zavedení školného nějak ovlivnilo vztah studentů a učitelů odpověděl: „Školné se mimochodem stále platí. Platíme ho ovšem všichni, a to komukoliv, kdo vstoupí na vysokou školu. Takže třeba já přispívám na studium někomu, kdo pak, až dostuduje, mi v praxi naúčtuje třeba 1000 korun za půl hodiny právní konzultace.“ S tímto výrokem není třeba polemizovat. Podívejme se však na „současné placení školeného“ i z pohledu studentů – potažmo jejich rodičů. Většina studentů při studiu chodí do práce nebo na brigádu. I rodiče studujících platí daně. Vysoké školství si tedy opravdu platíme tak trochu všichni. (Kolik peněz se nakonec školám a učitelům dostane je otázka druhá, zásadní a palčivá. Nechme ji však pro tentokrát stranou.) Platíme, chceme vysoké školy. Chceme studovat. Kdyby tu nebyli studenti, neměly by vysoké školy v takové podobě, jako je známe dnes, smysl.

A tak snad nebudeme příliš troufalí, když budeme věřit, že vysoké školy, naši učitelé, „fakulta“, jsou tady tak trochu i pro „nás – studenty“. A pak snad vyzní oprávněně i nárok studentů na tvořivý dialog s těmi, kteří podobu školy ovlivňují z druhého břehu – s jejím vedením, učiteli.

Bojíme se vyučujících?
Podobné téma se diskutuje i na akademickém senátu, jak dokládá zápis z jednání z 10. září 2009, kde studentský senátor Alan Tyl upozornil přítomné, že neúspěchy některých studentů fakulty mohou být dány i jejich přehnaným ostychem a strachem z vyučujících. Navrhl pořádat společná setkání studentů s učiteli v malých skupinách. Přítomní pedagogové se vyjádřili, že by však spíše upřednostňovali, kdyby studenti více využívali jejich konzultačních hodin či se účastnili zkoušek a obhajob, které jsou veřejně přístupné. Senátorka Novotná též upozornila, že jistý odstup mezi učiteli a studenty vyplývá ze samotné podstaty školy a ne vždy je škodlivý.

Novinky o obtěžování
V říjnu se na Novinkách.cz objevuje článek s titulkem „Sexuální obtěžování na českých vysokých školách zažila polovina studentů“. Petr Pavlík, jeden z našich učitelů a člen výzkumného týmu, který se zmíněnou problematikou zabývá, pro Novinky.cz sděluje: „Téma sexuálního obtěžování  studujících ze strany vyučujících je ale v českém vysokoškolském prostředí tabu, alespoň pokud jde o předpisy a základní dokumenty předních univerzit.“

I profesor Sokol se nedávno vyjádřil k problému na EKS a životu na akademické půdě: „Dobře fungující katedra je živé společenství, které se ovšem musí řídit platnými předpisy, ale které vyžaduje i vzájemný respekt mezi učiteli a studenty v prostředí jisté důvěry a konec konců i zdvořilosti. Problém využívání a zneužívání osobní moci učitele pokládám stále za velmi vážný, i když se neprojeví v tak krajní podobě jako v nedávné mediální kauze jedné české fakulty.“

Zapíšeme etiku?
Akademický senát FHS UK opět zasedá 5. listopadu a senátoři po běhu událostí z EKS, které se otevřely během posledních týdnů, dospívají k zajímavé debatě. Jejich rozhovory se týkají možné prevence podobných problematických případů, které by se na fakultě opět mohly v budoucnosti objevit. Diskutuje se i etický kodex, který Univerzita Karlova na rozdíl od západních univerzit postrádá. Diskuze je odložena pro dny budoucí, ve kterých se bude projednávat, zda by vůbec mělo smysl vytvořit etický kodex přímo pro naši fakultu.

Otázkou je, zda fakultní dění posledních dnů vztahy mezi studenty a učiteli někam posune a zda je to vůbec potřeba. Trochu nadsazeně se můžeme ptát: Budou se teď učitelé obávat agilních studentů, nebo budou studenti malovat čerta na zeď, či se budou bát toho, který stojí za katedrou? A umíme vytesat společnou etiku do betonu před školou?

Autorka s omluvou děkuje za upozornění na faktické nesrovnalosti v textu. Byly opraveny.