z pozice studentského zástupce v Akademickém senátu si Vás dovoluji informovat, že na červnovém zasedání byl schválen dokument nazvaný Systém podpory studentského života na FHS UK, který řeší čerpání prostředků z tzv. „Studentského konta“. Co to znamená? Chcete-li na naší fakultě uskutečnit projekt, který nějakým způsobem přispívá k životu akademické obce Fakulty humanitních studií UK, můžete od nynějška žádat o prostředky, které fakulta v daném roce na činnosti tohoto typu uvolní. Vaše žádost posoudí studentští senátoři, které jste si sami zvolili, a následně o ní rozhodne pan děkan.

Jste-li kreativní a máte-li chuť se do něčeho pustit, doporučuji si pečlivě prostudovat celý dokument, ve kterém je vše důkladně vylíčeno. V případě nejasností se můžete obrátit na některého ze svých senátorů. Celý Systém podpory studentského života a Formulář pro podání žádosti naleznete na stránkách Akademického senátu FHS UK:

http://fhs.cuni.cz/FHS-270.html

Na závěr bych rád podotkl, že práci na tomto projektu začal již Akademický senát ve svém loňském složení a současná Studentská komora na práci svých kolegů navázala a dokončila ji. Celá záležitost byla zároveň doprovázena a umožněna díky vstřícnému přístupu děkana Ladislava Benyovszkeho a tajemníka Karla Strnada, kterým za jejich pomoc patří dík. Na vzniku dokumentu se kromě studentských senátorů a zástupců fakulty podíleli i představitelé některých studentských sdružení či spolků (časopis Humr, Studenti FHS UK o.s.), které již u nás působí. Společně věříme, že celá věc bude jak studentům, tak celé Fakultě humanitních studií dobře sloužit a přispěje ke zdravému vnitřnímu životu našeho společenství.

S přáním hezkého a kreativního léta zdraví

Jakub Homolka

studentský senátor v AS FHS UK

P.S. Studentská komora v této věci poprvé zasedne na začátku října. Takže ti z vás, kteří si chtějí o prostředky zažádat, by měli své projekty odevzdat do poloviny září.

M. Sloboda, J. Korouš, K. Kučerová, T. Cikán (jednotlivé fotky studentů jsou převzaty z www.vsup.cz)

Rozhodnutí o novém fakultním logu se blíží. V neděli 16. května 2010 skončilo hlasování o nejlepší návrh v Moodlu. Zeptali jsme se autorů a autorky čtyř návrhů, o kterých se hlasovalo, jak při své práci poznávali FHS. O tom, že k FHS nejezdí tramvaje i o tom, proč by logo nemělo zůstat v šuplíku … 

Labyrint: Karolína Kučerová, www.kairra.cz

Obraženina pečeti: Jakub Korouš, www.sensu.cz

Rotující šipky: Michal Sloboda, www.designboys.cz

Humanitáč: Tomáš Cikán, www.tomascikan.eu 

* FHS je někdy přezdívaná jako Fakulta hledající smysl. Jak se hledá smysluplné logo pro takovou fakultu?

TC: Dost ztuha : ).

KK: Myslím, že moje labyrintové logo s hledáním smyslu přímo souvisí, vlastně jsem se tímto výkladem zkratky FHS ze začátku inspirovala.

JK: Logo samotné není hotovou věcí nikdy. Pokud se s ním nepracuje a nepoužívá se správným způsobem, je mrtvé. Logo nesmí být šuplíková záležitost, musí být vidět. Teprve samotná instituce musí takové logo svojí reprezentací naplnit konkrétním obsahem a zapsat v očích veřejnosti.

MS: Při tvorbě loga jsem se sám sebe na něco podobného ptal. Co vlastně fakulta dělá, čím se vymezuje mezi ostatními v rámci univerzity? Odpověď jsem nenašel, ale myslím si, že se studenti seznámí s humanitními obory v celé škále. Hledat nějaký symbol v reálném světě, který by vystihnul a reprezentoval fakultu v cele její šíři, mi přišlo scestné. Snažil jsem se spíš vystihnout nějakou esenci komunikace, různorodosti pohledu na svět a množství jedinečných přístupů. Když se to cele zabalí do vizuálně silného symbolu, tak vznikne krásná a funkční věc.

* Kde jste se dozvěděli, co je FHS zač?

JK: Informace jsem čerpal především z webových stránek fakulty, výročních zpráv i vašeho časopisu. Dalším důležitým zdrojem byly rozhovory s některými přáteli, kteří FHS studují nebo studovali.

MS: Základní informace o fakultě nám byly zprostředkované profesorem Vaňkem. Další informace potřebné k navržení logotypu jsem si našel na stránkách fakulty.

* Mluvili jste během své práce na logu s někým z FHS mimo vedení školy?

TC: Ano, mluvil jsem pár lidmi, kamarády, co studovali FHS, nebo se tam na čas vyskytli. Přátelím se i s lidmi z Filosofické fakulty. Bylo zajímavé slyšet, jak se studenty z FHS názorově konfrontují. Postřehy studentů celkem změnily můj pohled na FHS. Začal jsem ji vnímat jako progresívní školu. Zejména profilované obory na navazujícím magisterském modulu mi přišly velmi zajímavé.

MS: Neznám nikoho z FHS. Kdyby ale někdo chtěl jít na pivo nebo potřeboval pomoct s grafikou, jsem k dispozici.

*Byli jste si naživo obhlídnout jinonický terén FHS během své práce?

KK: Během práce jsem v Jinonicích nebyla, byla jsem tam už dříve z jiných důvodů a znám některé bývalé studenty, se kterými jsem o práci na logu mluvila. Mluvili jsme spíše o možné podobě loga, nikoliv o politice a důvodech jeho zadání, jako grafikovi mi toto ani nepřísluší zkoumat.

MS: Venku bylo hezky, tak jsme se spolužákem byli zeptat na vrátnici Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se vaše fakulta nachází a jak se tam dostaneme. Pan vrátný nám sebejistě popsal cestu, z rukávu vysypal čísla tramvají, které tam jedou. Dokonce nám řekl přesnou adresu včetně místa popisného. Když jsme na zmíněné místo po půl hodině přijeli, ocitli jsme se před nějakou hospodou nebo spíš barem, který evidentně zmíněný pan vrátný rád navštěvuje. Po lehkém průzkumu okolí, mateřských školek, které byly na blízku, a pobočky městské knihovny jsme usoudili, že na Ortenově náměstí se fakulta opravdu nenachází a že si z nás pan vrátný mohutně vystřelil.

Pomalu se rozjíždí přípravy tradiční Letní školy. Jen tento rok přinesl jednu velkou změnu! Lš’10budou organizovat studenti. Zachování Letní školy je totiž jedním z cílů lidí okolo spolku Studenti FHS UK.

Také byste chtěli mít Letní školu i tento rok?

Máte chuť se zapojit  do organizace – vymýšlet program, zvát studenty a učitele (neformální setkání s učiteli je jednou z hlavních myšlenek Letní školy)?

Pak o sobě dejte vědět nebo přijďte na první schůzku týkající se Letní školy 2010.

—-

Schůzka se koná se v úterý 30. 3. od 15:30 v Jinonicích (místo bude upřesněno v dole diskuzi).

Fotky z let 2006 – 2008 tu.

Články o LŠ najdete v minulých číslech Humra. (Prozkoumejte PDF archiv a podzimní čísla.)

Jinonický kopec a zkratka FHS nám přináší mnohé a různé. Třeba problémy a dost otázek. Kam a kam? Proč zrovna já? Kde to najdu? Kdo jsou proboha ty lidi ve třídě! Co se stane v pátém patře? Aby otázek nebylo málo, je tu otázku další! Jaké má mít FHS logo?!

Takovou otázku však předchází otázka jiná: Proč se o nové logo vůbec starat? Pozor! Na tuhle otázku máme jednu odpověď a to dokonce od našeho děkana. Děkan Benyovszky na veřejném představení návrhů nové podoby loga na otázku po smyslu odpověděl: „Protože máme fakultu rádi!“ Cítíte mírný šelest na srdci? Čtěte dál a neváhejte spolurozhodovat s rozmyslem. 

Aby se vám lépe rozmýšlelo, máme tu pro vás několik postřehů ze setkání, které neslo název Proměna loga na FHS. Setkání bylo avizováno jako „workshop“ a odehrálo se na večer v pondělí 13. dubna 2010 v jinonické aule. Do auly během deštivého večera přišlo přes třicet lidí. V aule jste mohli potkat děkana, proděkanku pro rozvoj Marii Pětovou, Aleše Svobodu, ale také mladé tvůrce návrhů a jejich profesora z VŠUP Rostislava Vaňka. Mezi hosty v publiku nechyběl ani profesor Sokol, filosof Holeček nebo Jakub Marek. Skupinu židlí obsadili i někteří studenti a studentky toužící spatřit nové návrhy fakultního znaku. 

Na setkání v úvod krátce promluvil děkan Benyovszky, Marie Pětová uvedla promluvu Aleše Svobody. Vedoucí Kreativního modulu Aleš Svoboda do setkání vstoupil krátkou přednáškou o „znaku“. Upozornil na důležitost společného sdílení znaku, které vytváří jeho význam, potenciál a trvalost. Upozornil na skutečnost, že sdílení znaku ve skupině lidí musí předcházet akt přisvojení. A tak můžeme slovy Aleše Svobody jeho promluvu shrnout do jasné motivační věty: Urči si a přisvoj! 

V aule promluvil i profesor a grafik Rostislav Vaněk. „Vedení fakulty nás takovou příležitostí potěšilo,“ komentoval spolupráci FHS a ateliéru na VŠUP. A předal slovo svým studentům, kteří postupně vystoupili, aby předvedli své návrhy a odpověděli otázky z pléna. Prezentace návrhů tří studentů a jedné studentky atelieru grafického designu a vizuální komunikace i s jejich komentářem najdete v Moodlu. 

My vám přinášíme několik poznámek v aule zachycených, s nadhledem a jedním pohledem …  

Michal Sloboda – Rotující šipky: Jsou rafinované. Vypadají 3D! Běhají do 4 směrů. Mohly by běhat i na webu. 

Jakub Korouš – Obraženina pečeti: Tajuplné i rebelské. Je třeba doufat, že rektorát UK neodhalí tvůrčí postup a nebude chtít logo pro sebe. 

Karolína Kučerová – Labyrint: Navazuje na tradici starého loga. Existuje několik cest jak labyrint projít. Lze v něm najít zkratku FHS. 

Tomáš Cikán – Humanitáč: Je jednoduchý. Dal by se kreslit kdekoli. Každý se ho naučí. Bylo by možné ho vnést do písma či emailových adres užívaných na fakultě.

Ke konci pondělního setkání ještě promluvil profesor Vaňek z VŠUP a podpořil práce svých studentů. Řekl, že bez ohledu na to, který návrh vyhraje, může již dnes prohlásit, že navržená vizuální komunikace jeho studentů bude profesionální. Má odborník na slovo vzatý nějakého favorita? Asi ano, ale zdá se, že nyní jde o něco jiného: „Cílová skupina i autoři jsou jasní. A můj důchodcovský pohled?“ komentoval rozehranou situaci profesor Vaněk stojící před skupinou mladých grafiků a studentů naší fakulty. Děkan Benyovszky na závěr s úsměvem zahlesl své přání: „Aby logo žilo!“ Sžijeme se s logem? Ožije na fakultě něco nového? A jak to máte vy? 

 

Dvakrát měř, jednou řež, desetkrát se zeptej 

1. Co je logo? 

Obrazový symbol, který je navržen tak, aby reprezentoval určitou společnost, organizaci, produkt, službu. (Slovo logo je z řeckého logos = slovo, řeč, zákon, pojem… ) 

2. Jaké má byt logo dle zadání FHS? 

Jednoduché, zapamatovatelné, nezaměnitelné, kompatibilní s pečetí – znakem UK. 

3. Jaké bylo staré logo FHS? 

Minimálně používané, nekompatibilní s pečetí UK, náchylné k negativním dezinterpretacím. Některými oblíbené, jiným neznámé. Dobře viditelné bylo především v dnes již nepoužívaném informačním systému IS. 

4. Jak vznikaly návrhy nového loga? 

Návrh nového loga byl zadán atelieru grafického designu a vizuální komunikace Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, který vede profesor Rostislav Vaněk. Z celkového počtu 24 předložených návrhů byl následně určen užší výběr čtyř návrhů. Dle slov profesora Vaňka na návrhu loga pracovalo všech 18 studentů v jeho ateliéru během minulého zimního semestru. Původně bylo návrhů několikanásobně více. Konečný počet, který byl předložen vedení FHS, byl redukován na 24. Dvacítku vyřazených návrhů si můžete prohlédnout na výstavě v průchozí chodbě do studentské místnosti v Jinonicích. 

5. Kdy se začne nové logo používat? 

Ideálně u příležitosti oslav 10. výročí založení FHS UK. Tedy na podzim roku 2010. 

6. Kam s novým logem? 

Na vizitky, obálky, dokumenty, na web. Možná na i na nová fakultní trička, hrnky, čepice, zeď nové budovy. Ideálně do světa i k srdci. Děkan na setkání žertoval: „Byl bych rád, kdyby studenti měli nutkání logo čmárat po fakultních zdech.“ 

7. Co je hlasování o logu? 

Snaha o proces, díky němuž by se s logem měla ztotožnit většina studentů a pracovníků fakulty. Hlasování má konzultativní charakter, což znamená, že jeho výsledky budou při konečném rozhodnutí doporučující, nikoliv závazné. 

8. Kterak hlasovat? 

Hlasování probíhá ve fakultním systému Moodle od 13. 4. do 16. 5. 2010. Hlasovat může každý, kdo se do systému přihlásí. Hlasující má jeden hlas, který však může po celou dobu otevření ankety měnit. 

9. Které logo je to pravé? 

Profesor Vaněk radí: „Najděte si jen tu drobnost vnitřního zaujetí!“ 

10. A co vy na to? 

[View with PicLens]

Předseda:  ALEŠ SVOBODA

Místopředsedkyně z řad učitelů: SELMA MUHIČ DIZDAREIČ

Místopředseda z řad  studentů: ONDŘEJ HUDEČEK

Nové složení senátu vzešlé z listopadových voleb je jinak následující:

Zástupci z řad učitelů: Selma Muhič Dizdarevič, Jan Horský, Blanka Knotková-Čapková, Hedvika Novotná, Jaroslav Novotný, Markéta Seligová,  Aleš Svoboda, Richard Zika

Studentští zástupci:  Jakub Homolka, Ondřej Hudeček, Pavel Šimáček, Aneta Veselská, Aleš Vít

Na prvním zasedání se pak projednávaly následující body:

1) Schválení zápisu jednání AS FHS UK 14. 1. 2010

2) Odstoupení stávajícího předsednictva, ustavení volební komise a volba nového předsednictva AS FHS UK

3) Schválení Výroční zprávy o činnosti fakulty za rok 2009 (předkládá děkan)

4) Informací z RVŠ, volba kandidátů do RVVI (Pavel Himl)

5) Otevřeni diskuze o interních (fakultních) standardech citování (Selma Muhic)

6) Prostorové nedostatky Jinonic v kontextu nového magisterského oboru Historická  sociologie (Jakub Homolka)

Zápisy ze zasedání a další informace týkající se Akademického senátu FHS můžete sledovat zde:  http://fhs.cuni.cz/FHS-36.html

Příští zasedání proběhne 4. března v 16,00 v místnosti 6004.

Jakub Homolka

Staronový předseda AS FHS Aleš Svoboda

Následující stanovisko poskytuji Akademickému senátu UK FHS, který budu na zasedání ve čtvrtek 5. listopadu 2009 žádat o podporu svých rozhodnutí vzhledem k medializaci zmíněné záležitosti; časopisu HUMR, který si je vyžádal, a který respektuji jako studentský časopis UK FHS; a studentům a učitelům katedry EKS, jejichž studia a práce se nejbezprostředněji dotýká. Širší medializaci věci považuji pro fakultu za nešťastnou a budu se jí nadále vyhýbat.

1. Chronologicky vzato, první fáze později medializované záležitosti vznikla fakticky náhodně. V rámci prověřování nepodstatných nesrovnalostí v jedné z děkanem rutinně podepisovaných DPP a DPČ, jsem zjistil, že nevím, že bych jako statutární orgán UK FHS uzavíral smlouvu s Česko-německým fondem budoucnosti, na základě jehož dotace byla zmíněná DPP proplácena, jakkoli vím, že žádost o tuto dotaci jsme jako fakulta podávali.

   Smlouvu jsem si nechal předložit, přičemž bylo zjištěno, že na fakultě není a její znění tajemník fakulty ve skenu získal až po několikeré urgenci od Mgr. Kateřiny Krtilové, která v ní vystupovala jako koordinátor projektu. Smlouva byla jakožto statutárním zástupcem příjemce signována panem doc. Bystřickým.

   Vznikla tím nelehká situace, vzhledem k tomu, že Fond právně vzato jednal „v dobré víře“, byl v tomto smyslu „uveden v omyl“, a právně vzato situace proto nebyla taková, že by smlouva prostě byla neplatná. Pan docent tudíž fakticky zavázal fakultu k činnostem a úkolům (nejde jen o výši zisku, či ztráty pro fakultu, výše dotace i finanční spoluúčasti fakulty v tomto případě nebyla vysoká, jde o závazek ohledně pracovní kapacity zaměstnanců fakulty atd.), ačkoli k tomu nemá oprávnění.

   Vzhledem k Fondu budoucnosti jsem se pokusil jednat velmi vstřícně. Dopisem z 2. září 2009, č.j. 332/2009, jsem na situaci upozornil a navrhl smlouvu uvést do právně odpovídající podoby bez změny jejího věcného obsahu, protože jsme nechtěli problematizovat  minulou i  potenciální budoucí spolupráci  Fondu s fakultou. Jednání bylo rychlé a úspěšné.

   Vzhledem k osobní  úloze pana docenta v této záležitosti, jsem  na základě toho, že jsme spolu v minulosti, v době zakládání Institutu pro studium elektronické kultury, jednali o jeho statutu a o tom, zda bude či nebude institučně samostatným pracovištěm, a vzhledem k tomu, že tedy pan docent ví, co a kdo je „statutární zástupce“, usoudil, že k signování nedošlo z neznalosti a rozhodl se po konzultaci s právníkem pracovně právní záležitost řešit udělením „písemné výtky s upozorněním na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) Zákoníku práce“. Toto rozhodnutí jsem panu docentovi spolu s návrhem na rozvázání pracovního poměru dohodou, které jsem chápal jako potenciálně z jeho osobního hlediska přijatelnější, a spolu s mým rozhodnutím odvolat pana docenta z členství ve Vědecké radě UK FHS, sdělil dopisem z 2. září 2009, č.j. 331/2009. Protože výtku pan docent odmítl převzít, byl s jejím obsahem dne 9. září 2009 před svědkem (tajemník fakulty) osobně seznámen. Tím je výtka z pracovněprávního hlediska považována za předanou

   Vzhledem k následující medializaci kauzy považuji za důležité připomenout, že Vědecká rada fakulty je poradním orgánem děkana v otázkách vědecké činnosti fakulty, odvolání či jmenování není žádným „trestem“ či „odměnou“, nýbrž výrazem důvěry či nedůvěry vedení fakulty a AS fakulty v zaměstnance jakožto poradce fakulty v otázkách její vědecké činnosti. V souvislosti s tím jmenuje a odvolává členy Vědecké rady fakulty děkan po schválení svého návrhu Akademickým senátem. Senát UK FHS můj návrh na odvolání pana docenta schválil na zasedání dne 10. září 2009. Vědecké radě jsem změnu personálního obsazení oznámil na zasedání dne 24. září 2009. Tím jsem měl záležitost za vyřízenou a věřil v následný bezproblémový chod pracoviště.

2. Jaké byly konkrétně příčiny a okolnosti vzniku článku pana J. Gazdíka v MF DNES 26. října 2009, nevím. Já sám se domnívám, že iniciací zde byla kauza na VŠE a s jejím šetřením medializované výroky pana Hubálka, který byl členem komise ustavené k prošetření podnětu týkajícího se sexuálního obtěžování na UK FHS ze dne 19. února 2006. To mi také, s upozorněním, že má doklady o analogickém problému na UK FHS i v současnosti, sdělil pan Gazdík a pozval mne na schůzku ve čtvrtek 22. října 2009.

   Na schůzku jsem se připravil prostudováním na fakultě dostupných materiálů spjatých s příslušnou záležitostí, hájil jsem postup tehdejšího vedení fakulty, protože jsem o jeho spávnosti přesvědčen, byl jsem nicméně konfrontován i s některými daty obsaženými ve „Stížnosti na pedagogické působení doc. PhDr. Jiřího Bystřického, CSc.“, datované 24. října 2009, č.j. 377/2009, podepsané 13 studenty EKS, kterou jsem já sám obdržel v pondělí 26. října 2009, v den, kdy vyšel i článek pana Gazdíka. K článku samému bych rád sdělil, že vzhledem k materiálu, který měl jeho autor k dispozici, a který dnes znám i já, ho považuji za objektivní, vůči fakultě za maximálně šetrný, umožňující bez zlovolné skandalizace věci skutečně řešit.

   Po obdržení uvedené „Stížnosti“ jsem e-mailem po právní poradě požádal  podepsané studenty o dokumentaci a faktické zpřesnění popisovaných událostí a zintenzivnil úsilí uskutečnit setkání se studenty EKS a s vedoucím této katedry, s cílem společně řešit jak problémy spjaté s touto stížností, tak vysvětlit svůj postup ve věci podpisu smlouvy s Fondem budoucnosti, protože mi v mezidobí byla též elektronicky doručena, a ve čtvrtek 29. října 2009 též osobně u příležitosti jednání o zřízení studentského fondu studentskou zástupkyní v senátu UK FHS Anetou Veselskou  předána, nepodepsaná „Petice“ zpochybňující můj postup v této věci. Na základě prostudování materiálů dokumentujících „Stížnost“, které jsem obdržel e-mailem poprvé ve středu 28. října 2009 a předal k právnímu rozboru, jsem dospěl k přesvědčení, že v případě jejich průkaznosti svědčí o

   1. závažných nedostatcích v bezprostřední pedagogické činnosti pana docenta Bystřického

   2. nepřiměřeném chování pana docenta vůči studentům, o chování, které lze charakterizovat jako obtěžování,

   3. o závažnějších nedostatcích v činnosti katedry vzhledem ke Studijnímu a zkušebnímu řádu UK FHS, které jsou zčásti, nikoli však výhradně, zapříčiněny zmíněným chováním pana docenta.

   Ve čtvrtek 29. října 2009. jsem se spolu s vedoucím katedry EKS, prof. Marcellim, setkal se studenty EKS. Ze schůzky jsem získal velmi příznivý dojem, že také chtějí záležitost řešit. Vysvětlil jsem své stanovisko, ujistil studenty svou snahou situaci řešit, ale sdělil jim i potenciální obtíže, s nimiž se řešení může setkat.

   V pátek 30. října 2009 jsem zahájil řešení nedostatků ohledně činnosti katedry (viz c)) . Ihned jsem nechal prostřednictvím proděkana pro studijní záležitosti, Mgr. Josefa Kružíka, Ph.D., upravit webové stránky katedry, na kterých byla vyvěšena některá svévolně platná „pravidla“ a nechal připravit nové jmenovací listiny pro „předsedu státnicových komisí“ (listiny jsem podepsal v pondělí 2. listopadu 2009, č.j. 384/2009). Zároveň jsem si vyžádal na proděkanovi pro studijní záležitosti a následně pak i na kolegiu děkana 2. listopadu 2009 na ostatních členech vedení, vypracování systémových opatření zabezpečujících nápravu situace v horizontu dní. Nejkřiklavější individuální  kauzy jsem prostřednictvím proděkana pro studijní záležitosti řešil individuálně ihned. V pátek 30. října 2009 jsem byl také upozorněn na článek Mgr. Kateřiny Krtilové v UKAČKU, jehož obsah jsem znal, neboť mi byl, nepodepsán, předán spolu se zmíněnou „Peticí“ ve čtvrtek 29. října 2009 senátorkou Veselskou. Nehodlám ho komentovat, znechucen jsem byl spíše postupem tohoto média ohledně celé věci. Ohledně řešení nedostatků v pedagogické činnosti pana docenta Bystřického čekám v této chvíli stále ještě na výsledky právního rozboru a z důležitých okolností, které mohou ovlivnit řešení záležitosti stojí za zmínku jen ta, že dnes jsem prostřednictvím děkanátu obdržel elektronickou zprávu pana docenta Bystřického, kterou lze interpretovat jako souhlas se vzájemnou dohodou o rozvázání pracovního poměru, nemá však z tohoto hlediska právně relevantní charakter, na což byl pan docent následným e-mailem upozorněn

Co dělám a co budu dělat:

V okamžiku, kdy obdržím vyjádření právníka, učiním pracovně právní opatření, která mi toto vyjádření umožní. Proč? Protože, jestliže se ukáže, že je pravda, že jsou studenti na této fakultě ponižováni a obtěžováni, učiním vše, co je v mých silách, aby tomu tak nebylo, bez jakýchkoli ohledů taktických, politických a společenských, bez ohledů na to, v jaké podobě  budu mediálně představen. Nechci být děkan fakulty, na které se beztrestně něco takového děje.

Procesuálně je zapotřebí v souvislosti s možným vyústěním záležitosti ihned řešit personální zabezpečení činnosti katedry.

Co bych si přál:

Přál bych si, aby v této věci byli všichni poctiví, pravdiví, zodpovědní a odvážní. Fakultě humanitních studií stále rozumím jako místu, kde usilujeme o moudrost, poctivost a pravdivost.

V Praze dne 3. listopadu 2009
doc. PhDr. Ladislav Benyovszky,CSc.
děkan UK FHS

Volby studentských zástupců do AS UK FHS se zúčastnilo 184 z 2851 voličů, volební účast byla 6,5 procenta.

Za členy ze studentských řad byli do AS UK FHS zvoleni (pro volební období od 1. února 2010 do 31. ledna 2012):

Jakub Homolka

Ondřej Hudeček

Aneta Veselská

Aleš Vít

Mgr. Pavel Šimáček

Za členy z řad učitelů byli do AS UK FHS zvoleni:

Jan Horský

Hedvika Novotná

Markéta Seligová

Aleš Svoboda

Protokol o výsledku voleb ke stažení na webu fakulty.

Studenty obsazený Audimax ( zdroj: www.unibrennt.at, Daniel Weber )

I české veřejnosti je jistě známo, že na rakouských univerzitách protestují studenti. Na první pohled tato zpráva nejspíš nezní příliš zajimavě. Nezbývá než přiblížit fakta. Největší posluchárna v Rakousku – Auditorium Maximum (Audimax) na  Vídeňské univerzitě  – je obsazená už víc než měsíc. V této chvíli 37 dní, 2 hodiny a 21 minut.  Nyní ale již nejde jen o Audimax, ale i o mnohé další posluchárny devíti univerzit v celé zemi. Vlna protestů už zasáhla i Německo, kde je momentálně takto obsazených 63 univerzit. Vedle toho také Švýcarsko, Itálii, Anglii, Francii, Polsko, Chorvatsko, Srbsko, Albánii, Nizozemí a USA.

Jak to začalo?
Ve čtvrtek 22. října se shromáždilo několik set studentů Akademie výtvarných umění a Vídeňské univerzity, aby vyjádřili nespokojenost se svou studijní situací. Zcela spontánně a neplánovaně se protestující studenti rozhodli obsadit největší posluchárnu v Rakousku – Audimax Vídeňské univerzity. Zpráva o tom se rozšířila jako požár a studenti z okolních  institutů se k obsazení obrovské auly připojili. To, co začalo jako spontánní demonstrace, se během týdne rozšířilo téměř do všech rakouských univerzitních měst a stalo se obrovským protestním hnutím. Sedmý den po obsazení proběhla ve Vídni jedna z největších studentských demonstrací rakouských dějin se čtyřiceti tisíci účastníky z řad nejen studentů, ale i jejich pedagogů či lidí z neakademické sféry.

Proč studenti protestují?
V posledních letech se situace na rakouských univerzitách výrazně zhoršila. Posluchárny jsou  přeplněné. Není dost seminárních míst. Zápis na přednášky a semináře funguje bez nadsázky jako loterijní hra, kdy si studenti v bakalářském studiu už nemají ani možnost vybrat přednášky podle zájmu. Největším problém tvoří trvalé podfinancování vysokých škol a ukvapené zavedení nové studijní struktury v rámci boloňského procesu.

Jak protest funguje?
I když je celá akce spontánní a neorganizuje ji žádná skupina, velmi rychle vznikla veškerá potřebná infrastruktura. Narychlo vytvořená studentská samospráva funguje díky téměř stovce pracovních skupin. Ty se starají například o stravování („Volksküche“), zpravodajství, první pomoc, uklizení, ale i o obsah protestů. Diskutují o alternativách ve vysokoškolském vzdělaní. Pracovní skupiny prezentují svou práci v plénu v Audimaxu, kde se o každém návrhu hlasuje. Přímá samosprávná demokracie je specifikem tohoto hnutí. To v praxi znamená, že neexistuje žádná hierarchie a každý se může účastnit všech rozhodovacích procesů. Důležitou roli hraje i internet – hlavně domovská stránka (http://unsereuni.at ) a virtuální sociální sítě jako Facebook, Twitter a Youtube.

Co studenti chtěji?
Studenti formulovali své požadavky do dvou seznamů. Jeden je obecný a druhý je určen konkrétně pro Vídeňskou univerzitu. Na jedné straně jde o financovaní univerzit: tedy o to, aby vysoké školy dostaly dost peněz na zajištění svého provozu. Na druhé straně hraje v protestech roli i konkrétní představa podoby samotného fungování univerzit. Požaduje se například (re)demokratizace univerzit, volný přístup ke vzdělání pro všechny, polovina žen na všech úrovních univerzity a odstranění dalších specifických bariér, jež na rakouských univerzitách vznikly (viz článek seznamu požadavků „Selbstbestimmtes Studium“).

Určitě může být diskutabilní, zda je vše, co protestujicí studenti žádají, přijatelné a zda je způsob protestů vhodný. Ale to je podle mě přesně to, čeho měl tento protest dosáhnout – že (nejen) v Rakousku veřejnost konečně diskutuje o terciárním vzdělávání, jeho smyslu a dnešním fugovaní vysokých škol.

Marlene Groß

Více na:  http://unsereuni.at

Milan Hanyš

Milan Hanyš

Představení kandidáta do senátu UK

Kdo jsem:
Student 1. ročníku doktorského studia. Absolvoval jsem bakalářské i magisterské studium na FHS UK. Krátce jsem studoval také na ETF UK.
V roce 2008 jsem byl členem senátu FHS UK. Nově jsem členem disciplinární komise FHS UK.

S čím předstupuji:

Těžko vytvářet nějaký „program“ pro instituci s tak širokým záběrem a spektrem členů jako je AS UK, jejímž členem jsem navíc nikdy nebyl. Něco takového jako program tedy představit nemohu. Mohu se však podle svého svědomí, schopností a přesvědčení podílet na činnosti akademické samosprávy, což – bude-li mi dána důvěra – činit budu. Zda to činit mám, nechť rozhodnou ostatní.

Heslo: von Humboldt nikoli von Hayek
Celoevropsky se potýkáme se zásadními změnami v oblasti univerzitního vzdělávání. Hlavními projevy těchto změn je zejména přijetí boloňského systému (trojstupňového studia) a obrovský nárůst počtu studentů spolu s aplikací  ekonomických modelů na vzdělávání. Z Rakouska se v těchto týdnech jako reakce na tyto změny po celé Evropě šíří největší protesty studentů od 60. let.
Studenti vídeňské univerzity vytvořili seznam požadavků, zejména navýšení financí univerzitám, rozšíření prostorových kapacit, zrušení školného a zrušení děleného studia u některých oborů. V říjnu tohoto roku pak obsadili největší posluchárnu (Audimax), kde již měsíc na protest nepřetržitě žijí.
Pouličních protestů se zúčastnilo jenom ve Vídni na padesát tisíc lidí a diskuze o povaze vzdělávání a smyslu univerzit plní stále stránky rakouských médií. Z Rakouska se protesty pod hesly jako „Education is not for sale“ šíří po celé Evropě (a dokonce se protestuje už i na některých univerzitách v USA, např. v Berkeley) a všude studenti obsazují posluchárny či protestují v ulicích. Vše tak nasvědčuje tomu, že jiskra studentských nepokojů je zažehnuta a problém smyslu a poslání univerzity v současnosti je nově otevřen.

Tyto protesty a diskuze zatím nenašly v Čechách mezi studenty žádného většího ohlasu. Je však pravděpodobné, že po volbách v roce 2010 nastane nový „boj“ o budoucí podobu univerzitního školství. V této věci bude pravděpodobně třeba většího zapojení a informovanosti samotných studentů. Ač chovám k protestujícím studentům sympatie, doufám, že podobných akcí u nás nebude třeba. Bude-li mi dána důvěra, budu se podílet na obhajobě takové podoby univerzity, která respektuje její tradiční poslání: tedy vytvářet prostor pro svobodný výzkumu, vzdělávání a diskuzi.

Případné otázky mi můžete napsat na email (m.hanys@email.cz), bude-li to v mých silách odpovím.

Za případnou důvěru děkuji. Snad ji nezklamu.

Aneta Veselksá

Aneta Veselská,  současná místopředsedkyně AS FHS UK, studentka bakalářského studia FHS

Rozhodnout se vstoupit do senátu by měl být vždy krok uvážený a dobře promyšlený. Mluvím tak jako studentka, která se pro toto nakonec rozhodla již podruhé. A nebyla to lehká volba. Za ten rok, co v senátu funguji, jsem si uvědomila, že „být senátorkou“ rozhodně není jen o tom jít si s učiteli jednou za měsíc zahlasovat a popít trochu kávy. Opak je bohudík pravdou, protože jen tak student – senátor nepřichází o možnost nechat se včas a kvalitně informovat.. Moje zkušenost mi říká, že „být v senátu“ není o citátech a vzletných cílech, ale o schopnostech a vůli řešit aktuální problémy a nacházet účinná řešení.

Těžko se hledá motivace někde, kde nejsou vidět hmatatelné výsledky nebo nejsou vidět hned. Ale je důležité, zrovna teď, v době, kdy nám opět hrozí ztráta našich akademických svobod (Bílá kniha), aby hlas a podpora studentů byla opět citelná. Protože bez toho nemá cenu se o ně zasazovat. Proto Vás prosím, přijďte k volbám a hlasujte pro ty, kteří o to stojí.

Kdo jsem?

• Hájím zájmy studentů FHS ve Studentské unii UK, která se angažuje například v projektech Koleje, Jarmark pro studenty prvního ročníku a Inventura demokracie
• Každé druhé pondělí pro Vás organizujeme projekce v rámci Filmového klubu FHS
• Občas svými články přispívám do fakultního časopisu Humr
• Organizačně jsem se podílela na Plese FHS, Kreativním týdnu FHS  a jiných mimoškolních akcích
• Jsem signatářkou tzv. „Hradecké výzvy“, která vznikla jako protireakce na reformu Terciárního vzdělávání alias „ Bílou knihu“
• Aktivně se účastním diskuzí akademické obce o důležitých tématech, kromě reformy i krize rakouských studentů
• Mohu nabídnout zkušenosti nabyté za své roční působení v pozici senátorky a místopředsedkyně senátu

Co mohu jako senátorka nabídnout?

• Po zkušenosti, neslibovat věci, které z pozice senátorky zkrátka splnit nejdou
• Zajistit lepší financování Vašich zajímavých projektů díky již vyjednanému „ Fondu na podporu studentských aktivit“
• Včas informovat studenty o změnách ve studiu před dopadem důsledků těchto změn
• Poskytování informací studentům z akademické obce i z neformálních zdrojů
• Poskytovat senátu relevantní informace z univerzitního dění, jehož se sama účastním
• Dořešit problematiku zkvalitnění stravování v menze a bufetu (dietologické obtíže apod) a zasadit se o prodloužení otevírací doby
• I nadále se zabývat reformou terciárního vzdělávání tzv. Bílou knihou a informovat o ni naše studenty
• Klást důraz na dialog mezi pedagogy a studenty, který se, zvlášť teď, projevil jako problematický