Studenti nových médií se rozhodli využít těchto služeb a získat z nich to nejlepší pro všechny, kteří navštěvují Univerzitu Karlovu. Jejich cílem je využít LBS pro lepší navigaci a orientaci na univerzitní půdě. Jedná se tak o vůbec první projekt tohoto typu v České republice.

Projekt geoKarlovka, jak jej studenti nazvali, se věnuje především geolokační službě Foursquare, která je celosvětově nejvíce rozšířena. V ČR tomu není jinak, poslední údaje o počtu uživatelů hovoří o více než 6.000. Z toho větší část aktivních uživatelů používá tuto službu v Praze. Do projektu jsou zahrnuty také další dvě LBS, a to Gowalla a Google Places.

Všechny služby vychází z podobného principu. Uživatel zaznamenává svůj pohyb na zajímavých místech tím, že provede “check-in”. Svou polohu může následně sdílet s přáteli, kteří danou službu také používají. Za časté check-iny na jednom místě je uživatel odměňován kupříkladu virtuálními odznáčky.

V rámci Foursquare existují také univerzitní odznáčky, které jsou díky projektu geoKarlovka zpřístupněny i lidem na Karlově Univerzitě. Další výhodou služeb jsou tipy na místa, které vytváří jak sami uživatelé, tak instituce, které mají na Foursquare své profilové stránky. Univerzita Karlova už je také součástí Foursquare pod hlavičkou cunicz, zde naleznete několik tipů, které budou v budoucnu obohaceny o další.

Studenti Nových médií na Filozofické fakultě pod vedením Elišky Hutníkové a Josefa Šlerky vytvořili plán pro zavedení geolokačních služeb na půdu UK.

Hlavní cíle projektu jsou:

1) Zkontrolovat, doplnit a systematicky pojmenovat důležitá místa týkající se Univerzity Karlovy v geolokačních službách Foursquare, Gowalla a Google Places.

2) Usnadnit orientaci prostřednictvím geolokačních služeb studentům, uchazečům a zaměstnancům Univerzity Karlovy.

3) Zvýšit povědomí o službách a výhodách geolokačních aplikací studentům, uchazečům a zaměstnancům UK a zároveň i zvýšit motivaci pro užívání těchto služeb.

Mapa s místy, které jsou do projektu geoKarlovka.cz zapojeny.

Den s LBS pro běžného studenta

Pro využití LBS budete potřebovat chytrý telefon, který má nainstalovanou jednu ze zmíněných aplikací. Svůj den můžete zahájit check-inem na vaší přednášce. Pokud by to byl váš 10. check-in na různých místech školy v rámci aplikace Foursquare, získáte odznáček “Průzkumník univerzity”.

QR kód pro snadnější check-in na Foursquare pro FHS.

Po bloku přednášek už máte opravdu chuť na jídlo, a pokud se nacházíte například v Jinonicích, Foursquare vám dá nejen tip, kam na jídlo zajít, ale také zjistíte, že v místním bufetu získáte slevu při placení na kartu ISIC. Pokud jste příznivci Gowally a nevíte, co s volným večerem, můžete vyzkoušet trip po hospodách, během kterého vás Gowalla provede osvědčenými hospůdkami v blízkosti fakult UK.

Na univerzitní půdě časem také možná narazíte na podivné černobílé kostičkované kódy. To jsou QR kódy, které vám ulehčí check-in na konkrétním místě. Takový kód stačí naskenovat svým foťákem v mobilu a automaticky se vám otevře aplikace Foursquare, kde můžete provést check-in. Studenti by také chtěli vylepit samolepky, které na Foursquare upozorní.

Takže pokud máte chuť, určitě si do svého mobilu stáhněte Foursquare nebo Gowallu a podívejte se na web geoKarlovky pro podrobnější informace, najdete tam i mapu s místy, které jsou do projektu zapojeny.

WWW:

www.geokarlovka.cz – webové stránky celého studentského projektu

www.foursquare.com/cunicz – oficiální stránka UK na Foursquare

autorka: Anna Češková

Periferně sledujeme vývoj karty Pražana – Opencard. Tušíme, že nad námi studenty vysokých škol časem také sklapnou její čelisti, a my se jak vymáchaná koťátka necháme odnést za kožíšek s novou kartičkou až k validátoru, kde si nabijeme své první kupony na hromadnou dopravu. Dospělí už si své Openkarty hromadně pořizovali před začátkem roku kvůli ročním tramvajenkám, v listopadu pak měli poslední možnost koupit si papírové měsíční či čtvrtletní kupony na dopravu, a proto vytvořili další z mediálně vděčných front v paláci Adria v Jungmannovo ulici.
Musíme si už i my kartu pořídit? Kdy ta nevyhnutelná chvíle přijde? Přijde vůbec?

Kvůli tramvajenkám zatím studentům Univerzity Karlovy ještě koudel u zadku nehoří, podle vyjádření ROPID mohou jezdit až do konce kalendářního roku 2011 na papírové 30denní a 90denní kupony s obyčejnou tramvajenkou. Na základě smlouvy, kterou má Dopravní podnik hl. m. Prahy s Univerzitou Karlovou, mohou navíc členové akademické obce používat k zakoupení a používání papírového kuponu místo tramvajenky průkaz Univerzity Karlovy (a to jak s licencí ISIC, tak bez ní) a pořízení Opencard tak ještě alespoň o rok odložit.
Kartu UK, kterou je možné využít i jako tramvajenku, vlastní v současné chvíli podle vyjádření tiskového mluvčího univerzity přibližně 57 tisíc osob, 36 tisíc z nich jsou studenti, kteří ještě mají možnost jezdit hromadnou dopravou na papírové kupony. Což není málo.

Lákadla Opencard?
Tvůrci Opencard – neboli karty Pražana – inzerují několik funkcí této báječné věcičky. Můžete ji používat v městské či technické knihovně, v aplikaci Vím, jak řídím,  platit s ní v parkovacích automatech na Praze 1, 2, 3 a 7 či ušetřit díky Opencard slevám. Já jsem ale k těmto výhodám z pozice studentky poměrně skeptická: do městské knihovny běžný čtenář vlastní už dost dlouho kartičku jinou, do technické lze chodit i na ISICa. Z diskutabilní pokládám i přínos aplikace Vím, jak řídím, ve které si můžete přes internet „zobrazit nevyřešené dopravní přestupky spáchané na území Prahy“. Nikoli tedy stav trestných bodů, nebo celkově své všechny dopravní přestupky – tato aplikace vám pouze poté, co si osobně v Jungmannově ulici vyřídíte její zavedení, ukáže přibližně to, že vás někde v Praze změřil radar, ale ještě vám nestihl přijít dopis s pokutou. Což tedy není žádný zázrak. A opravdu, tato funkce zatím k aktivaci nalákala pouhých 14 tisíc řidičů, kdežto parkovné si na kartu nabilo již přes 200 tisíc majitelů karty Pražana.
I poslední z bonusů – slevový program Opencard, který čítá asi padesátku poskytovatelů slev – vypadá ve srovnání s více než desetinásobným počtem poskytovatelů slev ISIC poněkud opelichaně. Proč by si tedy studenti měli chtít Opencard pořídit?
Snadná odpověď: ze stejného důvodu, jako si kartu Pražana pořídila většina z již takřka 600 tisíc lidí. Kvůli tramvajence ve chvíli, kdy už nebude možno pražskou hromadnou dopravou jezdit za běžný peníz bez ní.

Opencard jako tramvajenka
Přeci jen může mít Opencard pro studenty v současné chvíli alespoň nějakou výhodu – lze na ni nabít speciální pěti- či desetiměsíční kupón, což je třeba pro mimopražské vzhledem k délce výuky praktické. Studenti si však většinou zařizují Opencard hlavně z obav před velkými návaly, které jistě přijdou ve chvíli, kdy již nebude možné nadále používat papírové kupony na dopravu. Někteří se jen nechali zmást kampaní letošního léta, která velkými písmeny hlásala, že “studenti” budou moci od prázdnin používat na dopravu už jen Opencard. To, že tím je myšlena jen tarifní kategorie “Junioři 15-19 let” , už tak výrazné nebylo…

Studenti si se zařizováním Opencard zažijí o chlup více legrace, než osoby nestudující. Zažádat o vytvoření karty je možné papírovým formulářem (lze například na pobočkách městské knihovny) či online. V případě online žádosti si ale musíte z důvodu ověření totožnosti pro kartu dojít osobně, jednou se na vás prostě úřednice podívat musí. Ryze studentskou část je pak třeba odbýt vyzvednutím speciálního formuláře na potvrzení o studiu, úprkem na studijní a zpět k okýnku. “Chtěla jsem si Opencard vyřídit přes léto, karta ale dorazila až o prázdninách a to už mělo studijní oddělení zavřeno. ISIC ani index mi nestačil, takže jsem si studentský kupon na dopravu mohla dobít až v září,” popisuje cestu ke studentské elektronické tramvajence studentka Lucie. Tolik tedy k inzerované možnosti udělat vše online.
Druhým studentským chytákem je to, že společně s Opencard musíte pro případ setkání s revizorem nosit v peněžence i papírové potvrzení o studiu s razítkem školy. Nemáte-li jej, nepomůže vám ani vytasení ISICu, karty studenta, či indexu a pokuta je vaše.

V současné době můžou studenti UK jezdit na kartu, která slouží zároveň jako karta studenta univerzity, do menzy, na školní kopírky, do budov, může na ní být i licence ISIC a průkazka do některých knihoven. K této kartě nemusíme ani pro potřeby dopravního podniku dokládat žádný další papírek s razítkem školy, protože univerzita má s dopravním podnikem uzavřenou smlouvu.
Srovnáme-li současnost s kartou studenta UK s tím, jak vypadá užívání Opencard, pak se zdá, že pro studenty je tato karta Pražana spíše krokem zpět navíc ještě s bonusem nějakého papírování k tomu.

Spojení karet: ISIC & Opencard & karta studenta UK? Reálná možnost, či pouhá utopie?
Médii místy probleskují nejasné zprávy o tom, že by se mohly karty ISIC a Opencard spojit. Mluvčí projektu Opencard Martin Opatrný se k sbližování karet staví optimisticky s tím,  že čipy těchto karet jsou kompatibilní a že se o jejich propojení uvažuje, avšak že zatím není žádné definitivní řešení. Generální manažer ISIC v ČR Tomáš Vyskočil však upozorňuje, že to nebude tak jednoduché, jak se může zdát: “Plastové karty, se kterými se jejich držitelé dostávají do kontaktu, jsou jen tou nejviditelnější částí poměrně složitých systémů, jejichž jsou součástí. Velmi důležitou roli při posuzování možností a podmínek potenciálního spojení takových systémů pak hraje technická specifikace zařízení a nosičů, které jsou v daných systémech používány. Konkrétně v Praze vedle sebe stojí řešení většiny veřejných vysokých škol postavená na bezkontaktní čipové technologii Mifare Classic a systém Opencard využívající modernější čipy Mifare DESFire. Vzájemná kompatibilita těchto dvou systémů je velmi zjednodušeně řečeno omezená.”

Ke spojení karty ISIC, kterou často využívají vysoké školy včetně UK jako kartu studenta, s Opencard by tedy bylo nutné, aby vysoké školy kompletně zmodernizovaly veškeré čtečky čipových karet. A těch je přehršel – čtečky jsou třeba v menzách, školních knihovnách, fungují na ně kopírky, studijní oddělení, či vstup do budov – zatímco peněz moc není. “V dnešní době úspor ve školství a s ohledem na to, že Mifare Classic plně postačuje faktické potřebě škol v identifikaci studentů, nevidím modernizaci těchto infrastruktur ve školách reálně,” dodává Tomáš Vyskočil.
Přesto však jednání mezi firmou provozující ISIC karty a zástupci projektu Opencard nadále probíhají. Kupříkladu v Plzni již takové spojení karet funguje – Plzeňská karta, která slouží obdobně jako Opencard na dopravu a různé doplňkové služby, může nést zároveň i licenci ISIC.

I kdyby však jednání mezi těmito subjekty skončila zdárnou dohodou o propojení ISIC a Opencard, studenti Univerzity Karlovy z toho příliš nevytěží. Opencard je totiž vysloveně neslučitelná s kartou studenta Univerzity Karlovy, bez ohledu na to, zda tato karta nese či nenese licenci ISIC. Mluvčí univerzity Václav Hájek jmenuje tři hlavní důvody: prvním je již zmíněná nekompatibilita čipu Opencard se stávajícím zařízením pro čtení čipů na univerzitě. Druhým problémem jsou neslučitelné požadavky na vzhled karty Opencard s tím, jak má celosvětově vypadat karta ISIC a s alespoň základními požadavky na vzhled průkazu studenta ze strany univerzity. Třetím, ale asi nejožehavějším problémem, jsou právní otázky, zejména pak ta, která se týká vydavatele a vlastnictví karty. “Vydavatelem a vlastníkem Opencard je Hlavní město Praha, což je u průkazu studenta Univerzity Karlovy, vydávaného v souladu se zákonem o vysokých školách, dost těžko představitelná varianta,” komentuje situaci tiskový mluvčí univerzity.

Co bude a nebude
Opencard vzbuzuje u mnohých rozhořčení. Bezpochyby na ní je mnoho nedobrého (kromě pohlcení nadměrného množství veřejných financí, či podezření z korupce jsou to třeba i podivné podmínky, které musí žadatel o kartu podepsat – viz článek Špatná karta se vrací Hany Čápové ze zářijového Respektu). Sama myšlenka ale není až tak špatná: jde přeci o kartu, která by měla usnadňovat život obyvatelům Prahy a některé její funkce tak opravdu fungují. Přesto ji moc lidé v oblibě nemají.. Jak z toho nyní ven, aby mohli být i Pražané spokojeni? Snadno: nechat kartu jako možnost, nikoli nutnost.
Ať si ji pořídí ten, kdo ji doopravdy chce. Nutit ale k pořízení kartičky všechny Pražany tím, že se zruší předplatní papírové kupony na dopravu, mi přijde poněkud nešťastné a bohužel i čistě účelové.
Studenti vysokých škol 19-26 let jsou poslední skupinou, která ještě může pražskou hromadnou dopravou jezdit postaru bez Opencard, aniž by na tom finančně tratili a aniž by jezdili na černo. Opencard si můžeme pořídit, ale ještě nemusíme.
Jak dlouho nám to ale vydrží?

ilustrační foto:  autorka

Pokud ses poznal/a alespoň v jedné otázce, tak jsou cestovatelská setkání V Trapu záležitost přesně pro tebe!

Hlavním motorem tohoto uskupení je snaha nějakým způsobem sdružovat lidi, jimž není úplně cizí myšlenka nezávislého cestování. Ty, kteří si jednou za čas sbalí svých pět švestek a najednou jsou V Trapu, za hranicemi všedních dní. Setkání jsou však i inspirací pro ty, kteří zatím čekají na svou cestovatelskou příležitost.

Jak všichni dobře víme, sdružování probíhá nejlépe nad sklenkou něčeho oroseného, a tak jsme tento nápad rozvinuli do podoby pravidelných tematických setkávání všech podobných nadšenců někde v hospůdce. Na dané téma nám budou (ne)zkušení cestovatelé prezentovat své fotky a vyprávět zážitky.

Na programu budou v prvé řadě vyprávění z Erasmu, a posléze se dostaneme i k dalším zajímavým aktivitám– práce v zahraničí spojená s cestováním či dobrovolnictví v rozvojových zemích. Nebudou chybět ani dobrodružně výpravy, ať už za účelem dobývání hor nebo za poznáním odlišné kultury. Probereme také netradiční způsoby cestování – je libo stopem či na kole? A třeba dojde i na ty vodní lyže…
A teď máš jedinečnou šanci zúčastnit se historicky prvního setkání V Trapu na téma Erasmus ve čtvrtek 18. 11. od 19 hod v Zulu baru ( www.zulubar.cz).

Sejdeme se V Trapu!

Karolína Zelenková
Karolína Dohnalová

Proč chutnalo u Myšáka už tatíčkovi Masarykovi? Je Monika opravdu tak sladká jak o sobě tvrdí? Stojí za to vzít svého miláčka po romantické procházce Petřínem do J.Z. cukrárny? A jak to prodavačka v cukrárně poblíž Hergetovy cihelny dělá, že byste ji hned chtěli za maminku? I tyto otázky vám zodpovím a zároveň vás snad přesvědčím, že nejen pražské hospody jsou místem podivuhodných zážitků.

Renesance stylu v centru Prahy

Začít se má od podlahy, a tak byl prvním místem průzkumu zřejmě nejprovařenější podnik poslední doby, nově rekonstruovaný Myšák ve Vodičkově ulici. Při vstupu do cukrárny vás zejména v těchto měsících zřejmě přivítá prázdnotou zející prostora se zmrzlinovým pultem a znuděnou obsluhou uprostřed, avšak nelekejte se. Stačí vyběhnout pár úchvatných mramorových schodů nahoru a rázem se ocitnete ve stylovém prostředí, ne náhodou vonícím po první republice. Bílé kožené sedačky, třpytivé lustry, bohatě zdobené zdi a dobová hudba vás omámí natolik, že byste si nejraději přisedli k vyšňořeným babičkám u vedlejšího stolu a zavzpomínali s nimi na staré dobré časy. Ani obsah ale za formou nezaostává: ať už štrúdl nebo čokoládový fondant s lesním ovocem, vše chutná delikátně a vyplatí se proto investovat do vašich chuťových buněk více, než je zvykem. Interiérem i nabídkou cukrárny jsem byla okouzlena a už se vůbec nedivím, že jsou zde běžné rezervace stolečků, které by jinde mohly působit úsměvně. Bravo, pane Myšáku!

Adresa: Vodičkova 710 / 31, Praha 1

Orientační ceny: espresso: 50,-, zákusky: 45 Kč – 120 Kč

Místní specialita: jahodové tiramisu

Žižkovské veselé cukrovinky

Stylově naladěna vydala jsem se z centra města přes Riegrovy sady do žižkovské Vlkovy ulice, kde se nachází skromně vyhlížející cukrárnička Sladká Monika. Zdrobnělina je v tomto případě na místě, neboť Moniku přejdete třemi kroky a nenabízí místo k posezení. Jak se ale říká, méně je někdy více a místní sortiment mě okouzlil snad ještě více než předchozí načančané dortíčky! Kde jinde totiž seženete starý dobrý jedlý papír, jahody v marcipánu nebo dorty s motivem Shreka, krtečka či panenky Barbie? I „běžné“ zákusky ale u Moniky stojí za to a tak cukrárnu opouštíte s úsměvem na rtech a nejednou sladkou dobrotou ve dlaních.

Adresa: Vlkova 452/15, Praha 3

Orientační ceny: zákusky: 20 Kč – 30 Kč

Místní specialita: banánový dortík v karamelu

Retro pod Petřínem

Po vstupu do třetího podniku na Újezdě na vás opět dýchnou staré časy, ovšem ne zase tak staré jako v prvním případě. Papundeklové stoly s plastovým prostíráním a cedule staré zhruba jako vy sami navozují atmosféru Husákových let. Ve spojení s takovou dobou se asi bude zdát paradoxní, označím – li toto místo za underground, ale nic jiného mi na mysl nepřišlo, vzhledem k vedle sedícímu opilému dědovi, který si prozpěvoval a klimbal nad vyprošťovací skleničkou Coca-Coly. Vedle návštěvníků pak v cukrárně zřejmě nejvíce zaujme široký výběr obložených chlebíčků či lascivní avšak přesto vtipné Viagra marcipánky. J.Z. Cukrárna vám zkrátka připraví nejedno překvapení!

Adresa: Vítězná 12, Praha 1

Orientační ceny: espresso: 30 Kč, zákusky: 10 Kč – 30 Kč

Místní specialita: čerstvé kokosky

Sladká tečka u Kampy

Opravdu skvělým zakončením mé gurmánské výpravy byla návštěva cukrárny v těsné blízkosti Karlova mostu. Svým vřelým širokým úsměvem vás zde přivítá prodavačka, od které byste si i v únoru s radostí zakoupili zde nabízený perníkový Betlém. Domácky pak působí i celé prostředí, vybavené dřevěným nábytkem. Přeslazena předchozími návštěvami jsem se s chutí zakousla do karbanátku v housce a v tu chvíli už u mě paní máma stála a starostlivě se ptala, zda jsem se náhodou neumazala. Ceny i přístup personálu jsou v takto turistické oblasti nevídané a určitě by neměly zůstat bez povšimnutí.

Adresa: U Lužického semináře 34, Praha 1

Orientační ceny: espresso: 25 Kč, zákusky: 10 Kč – 20 Kč

Místní specialitka: perníková chaloupka

Každý z nás potřebuje občas jíst, a proto vám přinášíme přehled, který by měl usnadnit orientaci v menzách.

Jak na to v menzách UK

Nejprve přinesete ISIC (nebo kartu studenta UK) do pokladny, kde si nabijete „kredit“. Pak si buď objednáte na další dny konkrétní jídla v konkrétní jídelně, nebo jdete zkusit štěstí rovnou.

Když chcete obědvat bez předchozí objednávky, musíte počítat s tím, že jídla v průhěhu obědů poměrně rychle mizí. Otvírací doba menz je většinou 11:00 – 14:00. Před dvanáctou dostanete ještě na výběr skoro ze všech jídel, můžete počítat s rychlým výdejem a poloprázdnou jídelnou. Přijdete-li však až po jedné hodině, nečekejte ve volném výběru více než jedno dvě jídla a jako přidaný bonus si vystojíte i delší frontu.

Klasické menu + mrkový salát = 51 Kč

Výdej jídel je ve všech menzách obdobný. Máte-li objednáno, stáčí už jen přiložit kartu u příslušného snímače a vzít si svou porci, jdete-li bez objednání, zmáčknete napřed na snímači číslo vyvoleného oběda a pak teprve přiložíte ISIC.

V menzách UK platíte za celé menu, které zahrnuje polévku, hlavní jídlo a zákusek či ovoce. Takový oběd vás jako studenta vyjde ve většině menz na 35 Kč, jen u nás v Jinonicích a v menze Sport, odkud se k nám jídla dováží, si připlatíte tři korunky navíc.

V některých případech je tvrdý oříšek menzu vůbec najít, a to jak samotnou budovu (Albertov), tak jídelnu v budově (Právnická, CERGE) – je důležité nebát se a vstoupit, případně se zeptat.

Doplňkový prodej

Nemáte-li chuť na teplé jídlo, a přesto chcete ve škole šetřit, můžete si dát dotovanou bagetu. (V Jinonicích v bufetu tak při platbě ISICem dostanete bagetu, která jinak stojí třicet kaček, za dotovanou cenu 22 Kč.)

Nutno dodat, že většina menz nabízí i doplňkový prodej, který se ale v jednotlivých provozovnách značně liší. Někde koupíte ovoce, jinde i plechovkové pivo. Narazit se dá na zmrzlinu, sáláty, nealko pití, bagety a koláčky. Obecně však není doplňkový prodej příliš pestrý, spíš jenom tak, aby se neřeklo.

Kdyby se vám to nezdálo

Menzy UK patří organizačně pod Univerzitu Karlovu. Své připomínky k jejich fungování a podněty na zlepšení pište do knihy přání a stížností, která by měla být k dispozici v každé provozovně.

MENZY UNIVERZITY KARLOVY:

Přehled výdejní doby jednotlivých provozoven na webu Kolejí a menz UK .

Jednota

• kde: mezi Hlavním a Masarykovo nádražími
• adresa: Opletalova 38, Praha 1 (mapa)
• Menza oblíbená zejména u pánů jedlíků – nabízí tradiční jídla ve velkých porcích, ba doknonce jsou ochotní i přidat. Mínusem je dlouhá fronta, která ale podle mazáků rychle uteče, a rušná jídelna. Prý je tu také nepěkné sociální zařízení.

Arnošta z Pardubic

• kde: u Národní třídy
• adresa: Voršilská 1, Praha 2  (mapa)
• U Arnošta mi chutnalo nejvíc. Zpravidla nabízí dvě obyč jídla, jedno drůbeží a jedno bezmasé. Mihnou se zde i jídla netradiční (třeba krab). Můžete počítat se zeleninovou oblohou. Před dvanáctou bývají všechna jídla i bez objednávky a obsluha bez front.

Prázdno čisto růžovo

Hostivař

• kde: 5 min. chůze od Sportovního centra UK Hostivař v areálu kolejí (modré paneláky)
• adresa: Weilova 1128, Praha 10 (mapa)
• Velmi klidná a málo obsazená jídelna, ze dvou stěn prosklená a tudíž krásně světlá. Čisté ubrusy, slánka na každém stole, bez front. Výběr pití – šťáva, voda, čaj sladký i hořký.

Právnická

• kde: v suterénu Právnické fakulty. Když půjdete hlavním vchodem, zahněte před dvoranou doleva a vydejte se po schodech dolů.
• adresa: Náměstí Curieových 7, Praha 1  (mapa)
• V budově Právnické fakulty se menza těžko hledá. Najdete-li ji, čekají vás zejména po poledni fronty, bezobjednávková jídla rychle mizí. (ve 12.15 byly při mé návštěvě už jen dvě a jídelna plná)

Budeč

• kde: nad areálem VŠ Albertov, poblíž I. P. Pavlova
• adresa: Wenzigova 20, Praha 2  (mapa)
• Nově zrekonstruovaná menza. V doplňkovém prodeji mají saláty i bagety. Na webu inzerují i minutky – personál však mluví o „dovarech“: když jídlo dojde, uvaří ještě další rychlý pokrm.

Kdo hledá... (menza Albertov)

Albertov

• kde: areál VŠ Albertov (u Karlova nám.)
• adresa: Albertov 7, Praha 2  (mapa)
• Na výběr i bez objednání zpočátku všech pět jídel, rychle ale ubývají. V době mé návštěvy v 13.00 zbývalo již jen jedno bezobjednávkové. Chlapci si zde stěžují na malé porce. V doplňkovém prodeji zmrzlina, sladké pečivo, saláty, bagety. (Bageta mi moc nechutnala – plná majonézy, jinak takřka prázdná, bacha na to!) Budovu menzy musíte vypátrat podle plánku areálu VŠ, nečekejte však nápis menza, nýbrž pouze „vchod“ a „východ“ plus jídelnovou vůni.

Jinonice

• kde: v přízemí
• adresa: U kříže 10, Praha 5  (mapy)
• Přímo zde se nevaří – jídlo se sem dopoledne dováží z menzy Sport. Právě proto je ve volném výběru jen jedno jídlo ze čtyř, které rychle zmizí. Příjemné prostředí – stoly bývají poloprázdné.

Kamzíkova

• kde: mezi budovou UK v Celetné a Karolinem
• adresa: Ovocný trh 3, Praha 1  (mapa)
• Tato maskovaná menza je zřejmě nejmenší z pražských menz – z toho důvodu je ve volném výběru jen jedno bezobjednávkové jídlo.

Dietní menza Spálená

• kde: mezi Karlovo nám. a Národní třídou
• adresa: Spálená 12, Praha 1  (mapa)
• Předložíte-li potvrzení od lékaře o potřebě diety, můžete v této menze dostat jídla racionální, s omezením tuku, s omezením bílkovin, šetřící i jídla pro diabetiky. V doplňkovém prodeji nabízí saláty, různé drobnosti, tyčinky nebo i zmrzliny.

Sport

• kde: FTVS UK
• adresa: J. Martího 31, Praha 6  (mapa)
• zatím nemáme hodnocení

Kajetánka

• kde: koleje Kajetánka
• adresa: Radimova 6, Praha 6  (mapa)
• zatím nemáme hodnocení

Menza 17. listopadu

• kde: Troja (tam, kde bude časem sídlit FHS)
• adresa: Pátkova 3, Praha 8  (mapa)
• zatím nemáme hodnocení

MENZY ČVUT:

Jak na to v menzách ČVUT

Přinesete-li k pokladně v některé z menz Českého vysokého učení technického ISIC, zařídí vám během chviličky účet, na který vložíte minimálně 100 Kč. V menzách ČVUT si berete a platíte jen to, co chcete (např. jen polévku + pečivo). Na hlavní jídlo dostanete dotaci 23 Kč, která se vám automaticky u kasy z ceny jídla odečte.

Takto je možno chodit do následujících menz ČVUT:

• Studentský dům (Dejvice)
• Technická menza (Dejvice)
• Podolská menza (Pražského povstání)
• Strahovská menza (Strahov)
• Výdejna v Horské (Albertov)

Pište do diskuze své zkušenosti s těmito i dalšími menzami, ať se nám přehled rozšiřuje o další postřehy a názory